„Dělám“ Smrk, ať nehniju
Po čase opět lovím ve své sbírce starohamerských pohlednic. Svou bezprostředností a uměním vnímat krásu světa mě dostala paní nebo slečna J., která z Hamer píše slečně Anče do Prahy, resp. do Ústavu pro zkoušení semen. Celý její následující text je jedna velká pecka. Nebudu zdržovat nějakými úvodními slovy. Jen dodám - nehnijte a zkoušejte vzorky, je na to teď ideální doba
10.9.1943
„Včera jsem zakotvila tady asi na 3 noci. Dnes jsem, abych nehnila odborně „dělala“ Smrk. Je tam krásně, rozhled náramný, a cestou jsem viděla moc hezkých věcí, ráno stromky skoro vánoční, ověšené pavučinami hustě omlženými a pak spoustu modrých trubkovitých zvonečků, jaké jsem jinde neviděla. A toho dříví! Celé kmeny tam leží a trouchnivějí jen pro zvýšení malebnosti. Lkala bys hlasem velikým. Byly tam také ještě vzorky malin, borůvek i jahod. Teď večer je totálně zataženo a maličko prší.
J.“
Lícová strana pohlednice