Jdi na obsah Jdi na menu

Pamětní deska padlého letce v Kobylíku

Už je to nějakou dobu, co se v údolí Řečice, přímo pod turistickým rozcestníkem Kobylík (560 m) objevila pamětní deska letce Alberta M. Karmana, který zde zemřel během Druhé světové války. Na pamětní desce se můžete dočíst, že právě zde v údolí Velkého Kobylíku Karman zahynul po výskoku z letadla, při kterém se mu neotevřel padák. Podle data 27.8.1944 se mělo jednat o jeden z náletů na Blechhammer (oblast v Polsku, kde se nacházely nacistické chemické závody), kde byl bombardér zasažen protiletadlovým dělostřelectvem.

27.8.1944 v 12.30 hod. se po útoku na Blechhammer sever zřítil flakem poškozený bombardér B-17G S/N: 42-102944 "The Old Lady " od 414th BF, 97th BG, 15th Air Force USAAF z Itálie. Všech deset členů posádky ve složení: velitel 2nd Lt. Charles T. Wilson Jr., druhý pilot 2nd Lt. Albert M. Karman, navigátor 2nd Lt. Jerome Marlow, bombometčík 1st Lt. William B. Bower, radista S/Sgt. John A. Fogelgren, horní střelec, mechanik S/Sgt. William L. Schulz, pravý boční střelec Sgt. John W. Parsons, levý boční střelec S/Sgt. Walter W. Furca, střelec spodní otočné věže Sgt. Silas M. Crase, zadní střelec S/Sgt. Charles T. Muller, fotograf S/Sgt. Wesley E. Raubolt opustilo letoun na padácích, druhému pilotu Karmanovi se však padák bohužel neotevřel a zahynul po dopadu nedaleko obce Staré Hamry (okres Frýdek-Místek).“

Zdroj: http://www.vrtulnik.cz/ww2/k_zilinsky.htm

Pamětní deska A. M. Karmana

Dalším zdrojem, který se o této události zmiňuje je pamětnické vzpomínání uveřejněné ve Starohamerském zpravodaji, v rámci vzpomínek na osadu Řečica. Jak můžete sami vidět, některé skutečnosti zde nesedí (např. anglické letadlo, nálet na Ostravu, či dvanáctičlenná posádka). Nicméně si myslím, že i tak stojí za připomenutí, jak si tuto nešťastnou událost zapamatovali tehdejší obyvatelé:

„Ke konci války byla zavedena do hotelu (tzv. „Dolní Charbulák“ dnes zatopeno) i dále do školy elektřina. Toto období bylo poznamenáno tragickou událostí. Bylo to sestřelení anglického letadla. Dne 27. 8. 1944 při druhém náletu na průmyslovou Ostravu, který si vyžádal opět stovky životů, hlavně z dělnických řad, udála se nad údolím Řečice před zraky poděšeného obyvatelstva strašlivá příhoda. Z hořícího letadla vyskakovala dvanáctičlenná posádka a v čistém horském vzduchu kymácelo se slavnostně a vážně nad lesy jedenáct bílých obrovských padáků. Když vyskočil poslední – dvanáctý, padák se neotevřel, protože už prohořel, ale jako roztržený pytel úžasnou rychlostí za několik vteřin se zřítil i s letcem do lesa. Němci se psy začali pročesávat lesy. Konečně byl nalezen. Vysoko ve větvích silného buku viselo ve spleti provazů bezvládné letcovo tělo. Pravá noha byla při dopadu uražena v kotníku a ležela pod stromem. Po dlouhé námaze bylo tělo sundáno a uloženo v zahradní besídce hotelu Charbulák. V mrtvole byl zjištěn Kanaďan Carman. Jméno měl vyšito velkými písmeny přes prsa bílého vlněného svetru. Byl pochován na místním hřbitově. Po válce byl exhumován a odvezen na vojenský hřbitov americké armády. Místo neštěstí bylo nad  Podbilonkami. Letadlo bez posádky letělo dál na jih a zřítilo se za Bezkydem na Makově. Ostatním letcům se podařilo uniknout na Slovensko.“

Zdroj: Starohamerský zpravodaj, 3/2005.

Údolí Kobylíku

Kdyby někoho dále zajímalo, jaké byly osudy zbytku posádky, tak ne moc pozitivní – většina byla Němci zajata krátce po dopadu. Podrobně se o jednotlivých členech posádky píše ZDE (druhý odstavec). To je ve zkratce vše, co se mi podařilo o pro mě dosud neznámé pamětní desce A. M. Karmana zjistit. Nedávno jsme měli Den osvobození a tak není od věci si připomenout, jak je dobře, že se tyto hrůzy už nedějí. Samozřejmě má-li někdo další informace, které by mohly tento článek doplnit, budu ráda, když se o ně podělíte.

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zdeněk - William l. Schulz

17. 9. 2019 22:05

Z vyprávění svého otce vím, že ho našel v horách v Beskydech . Asi 3 týdny mu nosil do seníku jídlo. Rozuměl mu málo, ale pochopil, že se chce dostal na Slovensko na letiště Tri duby. Vysvětlil mu, kudy má jít. Hranice se Slovenskem byla jen pár kilometrů, ale Němci ji hlídali. William daroval otci hodinky a pár dolarů. Asi po 3 týdnech William v seníku nebyl. Po válce, když nastoupil na vojenskou základní službu byl vyšetřován státní bezpečnosti a za tento čin odsouzen k trestu odnětí svobody./ vězení /.!! Dnes vím, že William se přes všechny útrapy , které mu přinesla 2.sv.válka dostal zpět do USA a je pochován ve svém rodném městě. Pravdu a podrobnosti by se daly určitě dohledat v archivu US Army.
Domnívám se, že všichni, kteří prošli zajetím a přežili, byli vyslechnuti do podrobnosti, toto popsali a vše bylo archivováno.

beskydskevzpominky.cz - Re: William l. Schulz

8. 11. 2019 8:49

Dobrý den,
děkuji za sdělení příběhu Vašeho otce. Můžu se zeptat, jestli náhodou nevíte, kde Williama našel? Že byl Váš otec za pomoc Williamovi odsouzen mě mrzí. Doufejme, že se tato doba už nikdy nevrátí.